Co už se nám podařilo

AddThis Social Bookmark Button

1) Dům Agapé, zapsaný spolek, byl založen dne 1. června 2005.

 

2) Dne 25. 12. 2005 byl v Praze 10 – Vršovicích slavnostně otevřen náš azylový dům – Dům Agapé Ruská. Šlo o azylový dům zcela jiného typu, nežli jsou „klasické“ azylové domy, kde bezdomovci dostanou jen nocleh a polévku (což je dle našeho názoru i dle zkušeností naprosto nemotivuje a ani nedává možnost opustit život na ulici, ba naopak, na ulici je to spíše udržuje). V zahraničí trend malých azylových domů, spíše komunit, zcela převládá a fungují velmi úspěšně (návratnost bezdomovců do „normální společnosti“ je cca 80 procent). V našem azylové domě bydlelo maximálně patnáct lidí (z toho dvanáct klientů, což považujeme za optimální). Prvními obyvateli tohoto azylového domu byli jeho zakladatelé – manželé Heczkovi a Jiří Vancl. Proč? Domnívali jsme se (a potvrdilo se nám to), že lidé bez domova nepotřebují jen střechu nad hlavou, nýbrž i (možná především) domov, rodinné zázemí (většina z nich rodinu nemá nebo je rodina „vyvrhla“). A tak jsme jim to chtěli poskytnout. Proto jsme se rozhodli bydlet s nimi. Další zvláštností tohoto azylového domu bylo, že pobyt v něm nebyl limitován měsíci ani roky. Pokud se jeho obyvatel choval slušně, mohl tam žít tak dlouho, jak chtěl. Samozřejmě jsme se snažili býti nápomocni v tom, aby se každý po čase vrátil do „normální“ společnosti – ale komu to nešlo, kdo u nás jak se říká zakotvil, toho jsme k odchodu nenutili. Děti se přeci také z domova nevyhazují...

Jak se o našem azylovém domě lidé bez střechy nad hlavou dozvídali? Pověděli jim o nás především jejich kurátoři a sociální pracovníci, kteří je dobře znali (zejména Pavel Pěnkava z Poradny pro osoby bez přístřeší MCSSP). Později už nás doporučoval jeden bezdomovec druhému. A jaké lidi jsme brali pod svou střechu? Šlo o lidi, kteří, ač na ulici, nezabředli do určitého bezdomoveckého stylu života a měli snahu se z ulice dostat.

V domě byli lidé ubytováni v 1 – 4lůžkových pokojích. Každý platil příspěvek na nájem. Společně jsme si vařili (alespoň jedno teplé jídlo denně, na které jsme se složili), na úklid byly služby. Jednou týdně byla v domě povinná skupinová terapie s profesionálními terapeuty, někteří lidé využili jejich služeb i individuálně. Jednou týdně byla též schůze všech obyvatel domu, kde se projednávaly aktuální věci. K dispozici našim lidem byla právnička, dohodu o zdravotnické péči jsme měli s jednou velmi hodnou paní doktorkou z nedaleké polikliniky. Pomáhali jsme lidem vyřizovat doklady a nacházet zaměstnání či alespoň brigádu.

Tolik alespoň to základní o našem azylovém domě na Ruské. Do konce srpna 2007, tedy za rok a třičtvrtě, naším azylovým domem v Ruské ulici prošlo asi třicet pět klientů (i když my toto slovo v podstatě nepoužíváme) + jeden kocour. Třicet pět klientů – to jsou jen slova, za nimiž se však skrývá třicet pět nejrůznějších osudů, třicet pět roztodivných, někdy velice krásných lidských duší... Zhruba třetina z nich se „chytla“ - vrátila do normální společnosti...

Proč píšu za rok a třičtvrtě? Na první rok jsme totiž na nájem vily, v níž se náš azylový dům nacházel, dostali grant od Magistrátu hl. m. Prahy. Na druhý rok už, žel, nikoli... Tak jsme to museli řešit všelijak, půjčkami a podobně. Nakonec nezbylo, nežli se odstěhovat. Poté jsme azylový dům (v menším či větším rozsahu – ovšem už nikoli tak, jako na Ruské), provozovali ještě na třech místech. Za ty další roky našimi domy prošlo dalších asi 28 lidí. Nyní, z finančních důvodů, žijeme jen v 5-ti členné komunitce. Nicméně máme naději, že se za čas – za rok, za dva, kdo ví, znovu podaří dostat nějaký grant nebo za symbolickou cenu pronajmout nějaký dům – a navážeme v plnosti na naši činnost na Ruské...

3) Téměř pravidelně pořádáme na den lidských práv (10.12.) v Praze před Ministerstvem práce a (a)sociálních věcí demonstraci za práva bezdomovců.

 

4) Činnost osvětová: Po celá ta léta píšeme do nejrůznějších novin o problematice bezdomovců, reagujeme na jejich aktuální problémy (například když je chtěla ODS na pražském magistrátě internovat do sběrných táborů), konáme besedy o problematice bezdomovectví, aktivně se zúčastňujeme konferencí na toto téma.

Realtime website traffic tracker, online visitor stats and hit counter